Vítejte v realitě, kde snění ustupuje tmě, a bdělost nastupuje bez pozvání. Jste mezi těmi, kdo se každé ráno probouzí dřív než i ten nejambicióznější budík? Připojte se ke mně na exkurzi do světa nespavosti, kde káva vládne a rozum zoufale klopýtá.
Ne, nejsem hrdina z hororu – jen další člen elitního klubu „oči-otevřené-ve-čtyři“. Žádný tajemný šramot, jen moje hlava se rozhodla, že dneska nebude čekat na východ slunce. A to ani slunce samotné neví, jestli má sílu vylézt z peřin.
Motivační články tvrdí, že vstávání s úsvitem přináší vnitřní klid a produktivitu. Ale co když místo toho přináší jen mlhavé oko, lehký třes a pocit, že jste přežili další bezesnou válku se spánkem? A ty východy slunce? Růžová šmouha a ptačí ticho. Děkujeme, stačilo.
***
Za všechno může Netflix. Tedy podle vědců. Když do sebe večer natlačíte tři epizody skandinávského krimi, mozek prostě nedokáže najít vypínač. Přidejte trochu stresu, záři z displeje a večerní cappuccino – a máte recept na nechtěné ráno.
Meditace jako řešení? Zkusil jsem. Výsledek? Po pár oceánských vlnách mi mysl odplula k filozofickému tázání, proč vlastně existuje tma. A proč se jí bojíme, když jsme v ní stejně pořád. Efekt? Asi jako zkoušet umlčet rušňovodiče flétnou.
Věda nabízí pár konkrétních rad. Jděte spát ve stejnou dobu, zapomeňte na kofein po páté a sepište si jídelníček. Ne kvůli dietě – ale třeba zjistíte, že večerní těstoviny s omáčkou „Insomnia alla Carbonara“ mají svou vinu. Experimentujte. Třeba najdete klíč ke spánku dřív než slunce klíč k obloze.